Théveninova věta
Théveninova poučka o náhradním zdroji napětí tvrdí, že lze libovolně složitý lineární obvod nahradit obvodem skutečného zdroje napětí, připojenému k libovolným dvěma svorkám. Tento postup se dá aplikovat v obvodech kde je třeba spočítat pouze proud v jedné větvi obvodu.
Princip objevil Hermann von Helmholtz v roce 1853, v roce 1883 jej znovuobjevil francouzský telegrafní inženýr Léon Charles Thévenin, po němž je dnes nazýván.
Postup
- Označíme si 2 svorky
- Obvod si rozdělíme na dvě části - zátěž (prvek, větev na které chceme vypočítat tekoucí proud) a druhá část bude zbytek lineární soustavy
- Podle Theveninovy věty lze zbytek lineární soustavy nahradit skutečným zdrojem napětí. Ten je tvořen vnitřním napětím (ten určíme jako napětí naprázdno mezi svorkami) a vnitřním odporem (ten určíme jako celkový odpor lineární soustavy mezi svorkami při odpojené zátěži, když zdroje vyřadíme)
- Při výpočtu vnitřního odporu odpojujeme pouze ideální zdroje napětí a proudu a to tak, že ideální zdroj napětí (IZN) zkratujeme a ideální zdroj proudu (IZP) rozpojíme. Viz obrázek.
Příklad
Mějme obvod u kterého chceme vypočítat proud na rezistoru R2.Viz obrázek.
Nejdříve si označíme svorky (např. X a Y) na rezistoru R2 a tento rezistor odpojíme. Tento rezistor tvoří tzv. zátěž.(Obr. 1)
V tomto obvodu bez připojeného reistoru R2 vypočítáme proud který protéká obvodem. Ten se rovná podle Ohmova zákona:
I0
Vnitřní napětí náhradního zdroje určíme jako napětí mezi svorkami X a Y. Proud I0 vytváří na jednotlivých rezistorech úbytky napětí U1, U3, U4. Ty se rovnají:
0
0
0
Obvod si můžeme pro lepší pochopení překreslit (Obr. 2)
a zapojení vlastně vytváří nezatížený dělič napětí. V tomto případě se napětí mezi svorkami XY rovná:
UXY = U − U1 = U3 + U4
Viz Kirchhoffovy zákony.
Při výpočtu vnitřního odporu náhradního zdroje nejprve odpojíme zdroj napětí. A to tak že tento zdroj zkratujeme. Překreselný obvod je na obrázku č. 3.
Tento obvod zjednodušíme a výsledný odpor se rovná vnitřnímu odporu zdroje (R = Ri):
Ri =
Výsledné schéma náhradního obvodu se skutečným zdrojem napětí je vidět na obrázku č.4.
Teď když známe svorkové napětí a vnitřní odpor zdroje, můžeme vypočítat proud tekoucí rezistorem R2:
I2 =