Elektrická vodivost (též konduktance – reálná vodivost el. obvodu) je fyzikální veličina, která popisuje schopnost dobře vést elektrický proud. Elektrická vodivost udává velikost elektrického proudu procházející vodičem při jednotkovém napětí na jeho koncích.

Čím větší je vodivost, tím silnější elektrický proud prochází vodičem při stejném napětí. Dobrý vodič má vysokou hodnotu vodivosti, špatný vodič má nízkou hodnotu vodivosti.

 Značení

 Výpočet

Elektrická vodivost je určena vztahem

,

kde I je elektrický proud protékající vodičem a U je elektrické napětí na koncích vodiče.

Elektrickou vodivost G lze vypočítat z vlastností vodiče podle vztahu:

,

kde σ je konduktivita látky, S je obsah průřezu vodiče a l je délka vodiče.

 Vlastnosti

Elektrická vodivost je převrácená hodnota elektrického odporu R, tzn.

Tepelná vodivost

Ve fyzice označuje tepelná vodivost schopnost daného kusu látky, konstrukce, (např. zdi) vést teplo. Představuje rychlost, s jakou se teplo šíří z jedné zahřáté části látky do jiných, chladnějších částí.

Tepelná vodivost dané látky je charakterizována součinitelem tepelné vodivosti. Součinitel tepelné vodivosti bývá často chybně označován přímo jako tepelná vodivost, součinitel je však měrná tepelná vodivost.

 Součinitel tepelné vodivosti

Je definována jako množství tepla, které musí za jednotku času projít tělesem, aby na jednotkovou délku byl jednotkový teplotní spád. Přitom se předpokládá, že teplo se šíří pouze v jednom směru, např. v desce s rovnoběžnými povrchy.

Tuto definici lze také vyjádřit tak, že součinitel tepelné vodivosti je výkon (tzn. teplo za jednotku času), který projde každým čtverečním metrem desky tlusté metr, jejíž jedna strana má teplotu o 1 Kelvin vyšší než druhá.

 Značení

 Výpočet

Množství tepla Q, které projde za čas τ plochou S do hloubky d se určí ze vztahu

,

kde λ je součinitel tepelné vodivosti a ΔT je rozdíl teplot na vzdálenosti d.

Součinitel tepelné vodivosti je materiálová konstanta, která se zjišťuje experimentálně.

 Vlastnosti

U materiálů s definovanou tlouštkou se často udává součinitel prostupu tepla U, který je definován jako výkon, který projde plochou jednoho čtverečního metru při rozdílu teplot 1 Kelvin.

Tepelná vodivost společně s tepelnou kapacitou také ovlivňuje subjektivní vnímání teploty těles při doteku. Např. dotýkáme-li se dvou chladných předmětů se stejnou teplotou, z nichž jeden je kovový a druhý dřevěný, zdá se nám dřevěný předmět teplejší, protože jeho povrch se zahřívá tělesným teplem snadněji, zatímco kovový předmět teplo snadněji odvádí daleko od povrchu.

Tepelná vodivost je mírně závislá na teplotě. U kovů s rostoucí teplotou klesá, u polovodičů naopak s teplotou roste.

Příklad hodnot tepelné vodivosti

Tepelná vodivost kapalin a plynů je udávána v klidu (tzn. nedochází k přenosu tepla prouděním).

Tabulka udává hodnoty tepelné vodivosti vybraných materiálů při teplotě 25 °C.

Pro srovnání jsou uvedeny hodnoty tepelné vodivosti vybraných materiálů při teplotě 20 °C.